Při svých cestách po republice mě vítr zavál do krásného města Litomyšle. Město má hezké klasicky české náměstí s podloubími. Najdete zde mnoho obchodů a obchůdků. Na první pohled vidíte, že je to náměstí pro lidi! Proto je živé a plné lidí. Není to taková ta mrtvá hrůza (venkovská pěší zóna - bez lidí, bez obchodů a bez aut), tady má radnice naštěstí zdravý rozum. Více o Litomyšli na Wikipedii
Podařilo se mi přijet včas, tak jsem stihl ještě prohlídku zámku, vřele doporučuji. Čekání na prohlídku jsem si zkrátil jednou sklenkou Chardonnay z Livi Dubňany z litrovky bez ročníku přímo na zámku. Dostal jsem ho přechalzené, a tak působilo jako svěží suché víno s jemnou ovocnou aromatikou. Doporučuji ho však přechlazené dopít, protože teplem bohužel přecházelo v neurčitost. Pro někoho je vinařství známé z "pekla na talíři", a tak je to snad jasné.
Druhé jsem si dal hotelové restauraci. Chardonnay měli jen jedno a navíc jsem se překoukl a v domění, že si objednávám polosuché (u kterého jsem si říkal, to snad ještě dám. snad tam bude nějaká kyselinka), jsem si objednal polosladké! To jsem si dal! Nejdříve nádherná odrůdová aromatika, bohužel rušena nevhodnou cukrovou vůní. Chuť zazděná cukrem. Cukr do Chardonnay nepatří! Copak to pan Tetur neví? Nebo jsem asi divnej já...
A třetí vínko bylo Chardonnay de La Chevaliére Cuvée Boisée 2013, stolní víno. Aroma hrušky, oříšky, broskve, med - příjemné. V chuti trochu vyšší ovocnost, ale nějaká stopa svěžesti je tam. Celkově jednodušší, ucházející. Druhá sklenka nejde ani dopít, těžko pitelné. Raději jdu na pokoj si číst.
Na závěr - těžký život milovníka "šardonky"! Ale co bych chtěl od základovek, dostal jsem, co jsem dostat měl.
Pokud navštívíte Litomyšl, zajděte do Váchalovy ulice, ta je zdobená grafity z roku 1998 s výjevy podle dřevorytů Váchalova Krvavého románu.
2024 ©